Čeká nás těžká doba. Stát, kraje i města nebudou míst dost peněz, aby zajistily základní potřeby svých občanů - energie na vytápění a svícení, provoz škol a nemocnic, veřejnou dopravu. Opravdu si můžeme dovolit podporovat integraci cizinců?
To by bylo téma na dlouhý článek. Úspěšná integrace vysoce kvalifikovaných cizinců, špičkových odborníků, kteří dají přednost naší zemi před konkurenčními nabídkami odjinud, se rozhodně vyplatí. Problém je, že politici a úředníci pod tlakem politických neziskovek často rezignují na pečlivou selekci příchozích. Na válečné uprchlíky a ekonomické migranty se vztahují naprosto odlišná pravidla a je také rozdíl, zda poskytujeme dočasnou ochranu nebo podporu pro trvalé usazení.
Dost podceňovanou otázkou je, zda chceme peníze z veřejných rozpočtů, které budou napjaté víc než kdy dřív, vydávat na nezbytnou podporu integrace v oblasti zdravotnictví (najít si lékaře, specialistu apod. ), bydlení, školství a nebo jej vyplýtváme na dotování zábavy a kulturního vyžití.
Byly důvodem vašeho rozchodu s kolegy v Brnopolis rozdílné politické názory?
Nechci se už moc pitvat v minulosti. Vlnou ilegální masové migrace v roce 2015 to samozřejmě začalo. Imigrace se stala politickým tématem a s kolegy ve vedení jsme měli odlišné názory na selektivní imigraci, hrozbu islamismu nebo spolupráci s politickými neziskovkami a aktivisty. Jako předseda Rady jsem se snažil, aby to nezasahovalo do našich odborných aktivit v Brno Expat Centre, co nejdéle to šlo. Nakonec se ukázalo, že bude lepší, když půjdeme vlastními cestami.
Komplikující je, že osoby uvedené jako zakladatelé spolku mají stejná hlasovací práva a jednoduše nelze, např. podílem, ocenit různé vklady jednotlivců při jeho vzniku. To by si měli uvědomit všichni, kteří do vznikajících spolků na začátku vkládají peníze či práci ve výrazně jiné míře než ostatní “zakladatelé”.
Co si myslíte o řešení vlny ukrajinské migrace do ČR?
Solidární pomoc uprchlíkům na začátku války byla rozhodně správná. Nyní už je čas na selektivní přístup. Ti, kteří se zatím nemohou vrátit do svých domovů, podporu jistě nadále zaslouží, i když nejsme první sousední země podle Dublinské úmluvy. Je však třeba myslet i na bezpečnost našich občanů a na kontrolu příchozích. Někteří mohou mít kriminální minulost a reagovat na to, že jsou pro tamní vládu nežádoucí. Na Ukrajině bylo rozdáno velké množství zbraní bez jakékoli evidence, což jen zvyšuje bezpečnostní riziko při nekontrolované imigraci z tohoto regionu.
Dosavadní migrační politika ČR i Brna byla úspěšná v tom, že složení přistěhovalců bylo pestré a žádná národnost nebo státní příslušnost výrazně nepřevyšovala ostatní. Pokud se nyní některá z nich stane přírůstkem statisíců dominantní s podílem větším než 5 % v celkové populaci (a ve větších městech ještě vyšším), její nároky přinesou logicky více napětí do vzájemného soužití.
Zájmem ČR by mělo být, aby se tu trvale usadili vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří posílí konkurenceschopnost naší ekonomiky a nezatíží veřejné rozpočty. Ostatní, až pomine v jejich regionu bezpečnostní ohrožení, by se měli vrátit domů - i v zájmu své vlasti. Podobně to vnímá i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý: “Nejsem si jist, zda současná migrace z Ukrajiny může přispět k řešení nedostatku pracovníků na českém trhu. Jistě, využijme i tuto příležitost. Všichni však už dnes víme, že složení běženců se nesrovnává s profesní strukturou poptávky českých zaměstnavatelů.”
Podle dat Ministerstva vnitra získalo u nás od konce února ochranu a příslušná víza 387 tisíc příchozích (za poslední týden přes 4 tisíce). Hlásit se nemusejí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky z Ukrajiny zhruba třetina. Víza dočasné ochrany, díky nimž získávají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce, umožňují majitelům pobývat v ČR až rok. Dle odhadu úřadů nyní pobývá v ČR asi 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, převážně žen s dětmi, značná část se jich však pohybuje neznámo kde.
Ministerstvo vnitra poslalo kontroly na 1600 adres, kde se uprchlíci měli zdržovat, a podle mluvčího Ministerstva vnitra „bylo zjištěno, že 20 % kontrolovaných se trvale nezdržuje na zadané adrese”. Pokud stát nemá informace o tom, kde se nachází skoro 100 tisíc cizinců neznámé identity, není to v pořádku a je třeba urychleně sjednat nápravu. Jinak se lidé budou cítit ohroženi a původně vysoká míra solidarity s Ukrajinci se může obrátit proti nim.
Nad maily čtenářů aneb FAQ
Na většině území Ukrajiny se nebojuje , není žádný důvod je sem brát . Když doma může zůstat většina Ukrajinců , proč ne tihle ?