Jsme lákavou zemí pro migraci z celého světa (II)
a samotní přistěhovalci potvrzují, jak se jim v Česku spokojeně žije
Posledně jsem tu vybral pár statistik a mezinárodních srovnání, ze kterých Češi vůbec nevycházejí jako xenofobní rasisté, kteří tu žádné migranty nechtějí (tento nesmysl bohužel stále přiživují někteří novináři), ale naopak - jako obyvatelé země, která je k imigraci vstřícná a kde se přistěhovalcům spokojeně žije. Jako zakladatel Brno Expat Centre jsem měl za těch 11 let možnost vidět zblízka změny, kterými procházely postoje české společnosti. Pojďme si pár dalších statistik a průzkumů připomenout, ať máme obrázek kompletnější.
Jak život v Česku hodnotí samotní cizinci
Hodnocení “přátelskosti” jednotlivých zemí k cizincům různými “experty” je fajn, ale nejlepší je ptát se přímo cizinců, kteří pobývali ve více zemích, jak se jim kde žilo. Výsledky mohou být pro někoho až neuvěřitelné. ČR se postupně stala jednou z nejatraktivnějších zemí pro expaty (vysoce kvalifikované cizince), kteří se rozhodnou žít v zahraničí. Na základě dvou rozsáhlých průzkumů (InterNations Expat Insider a HSBC) v letech 2016-17 mezi 14, resp. 27 tisíci, respondenty se Česko umístilo na 10. a v tom lepším případě dokonce na 4. místě (za Kanadou a před Švýcarskem) s tím, že jsme byli mezi osmi skokany roku.
"Cizinci si pochvalují mix práce a volného času, jsou spokojení s pracovními podmínkami a atmosférou na pracovišti, ekonomika šlape, práci není problém najít a plat je OK vzhledem k životním nákladům v zemi. Česko je opravdu v loňském roce hodnoceno jako nejlepší místo na světě, kam se vydat za prací… Cizincům se líbí možnosti využití volného času, jsou spokojeni s tím, jaké možnosti se nabízí jejich dětem a jak se děti mohou volně a samostatně pohybovat. K tomu je potřeba připočítat dostupnou zdravotní péči a hustou dopravní síť... prostupnost a svoboda českého veřejného prostoru, relativní bohatství v poměru k cenám, bezpečí ulic." (Zdroj: Respekt)
ČR aktuálně druhou nejlepší zemí Evropy pro expaty
V letošním srovnání už v top10 nejsme, ale být na 15. místě ze 60 jako druhá nejlepší země Evropy (za Portugalskem) a pátá nejlepší země “Západu” je stále skvělým výsledkem. Nejvíce chvály od expatů se Česku dostává v dostupnosti lékařské péče (85 % respondentů), pracovních podmínkách a kariérních příležitostech (třetí nejlepší země) a dopravní infrastruktuře (čtvrtá nejlepší země). Na druhé straně průzkum zmiňuje komplikace se zvládnutím místního jazyka (77 %) a získáním si přátel. Naše desetiletá zkušenost s tisícovkami klientů v Brně to potvrzuje, nicméně je užitečné mít to doloženo větším vzorkem respondentů, kteří už žili ve více zemích.
Našinci venku vs. cizinci u nás
Podle studie britského Legatum Institutu bylo ČR v regionu střední a východní Evropy druhou nejatraktivnější zemí, kam přichází za prací více lidí, než kolik jich odchází za lepšími penězi do zahraničí. V období 2000-15 jsme měli přírůstek 3,5 %, což ze zkoumaných 17 zemí překonalo jen Rakousko. Kladnou bilanci pak vykazovalo už jen Maďarsko, Slovinsko a Slovensko. Druhé za Rakouskem je Česko také v kritériu spokojenosti s celkovým životním standardem. Co se týče spokojenosti s výší měsíční mzdy, zaujímá ČR čtvrté místo za Rakouskem, Slovinskem a Litvou. (Zdroj: Echo24, 2018)
Podíl vlastních občanů žijících v zahraničí máme velmi malý – jsme tady buď hodně spokojení a nebo leniví se stěhovat Podle podílu cizinců ze zemí EU na populaci jsme byli v roce 2019 uprostřed žebříčku – s Itálií, Francií, Řeckem a Finskem. Když oba podíly započteme proti sobě, jsme rozhodně země spíše hostitelská - jako třeba Finsko, Francie nebo Švédsko. Máme jasně nejvyšší počet EU cizinců z celé střední a východní Evropy - dokonce více než Dánsko a blížící se Švédsku. (Zdroj: Politico.eu)
Kriminalita cizinců? Propastný rozdíl mezi Východem a Západem.
Petr Bartoň, hlavní ekonom skupiny Natland, nasdílel další zajímavé celoevropské srovnání týkající se přistěhovalců - podíl cizinců ve výkonu trestu v dané zemi. Data pro Řecko a Itálii jsou podle něj pravděpodobně zkreslena tranzitní migrací a data pro Švýcarsko zase tím, že se tam mezi cizince počítají i občané v třetí generaci. Pro nás opět poučné srovnání připomínající nutnost neopakování chyb, které spočívaly v dlouholetém tolerování nekontrolované imigrace a podceňování důsledné integrace či asimilace příchozích.
Co přijde dál?
Pokud se dramaticky nezmění ekonomická situace v ČR a budou pokračovat dosavadní migrační trendy včetně zvyšujících se bezpečnostních rizik a tlaku masové migrace na jižní hranici Evropy, měli bychom být připraveni na větší zájem (nebo jej přímo podpořit) o relokaci mladých rodin s dětmi ze zemí západní Evropy. Proč se spokojit jen s talenty z Balkánu a zemí bývalého SSSR a Jugoslávie?
Politická korektnost to zatím nedovoluje říkat úplně nahlas, ale čas už nazrává k tomu veřejně diskutovat příležitosti nového imigračního směru. Nejsme sice schopni nabídnout srovnatelné mzdové ohodnocení, avšak pro lidi z předměstí francouzských nebo italských měst může být za pár let důležitější otázka životních nákladů, zdravotní péče a především bezpečnosti pro své děti. Nemluvě o svobodě říkat veřejně své názory a hlásit se ke křesťanským kořenům bez každodenního volání muezzina.