Jsme lákavou zemí pro migraci z celého světa
a tak si nenechme namluvit, že Česko není k imigraci vstřícné nebo že se tu cizincům špatně žije
Když v roce 2015 začala migrační krize a imigrace se stala křehkým politickým tématem, začal jsem slýchávat od různých aktivistů a „novinářů“, jací jsou Češi xenofobní rasisté, kteří tu žádné migranty nechtějí. Už tenkrát to nebyla pravda a tak jsem se začal jako předseda Brnopolis hlouběji zajímat o statistiky a příběhy zde žijících cizinců, od nichž jsem osobně věděl, jak spokojeně u nás žijí a pracují. Pojďme si pár čísel přiblížit, abyste na ně mohli odkázat, když narazíte na nepravdy oikofobů o tom, že Česká republika není k imigraci vstřícná.
Kolik u nás žije cizinců…
Už před pár lety mě překvapil graf, který srovnává podíl cizinců s trvalým pobytem v celkové populaci, a ČR v něm stále najdete vedle Holandska a Portugalska. Tedy zemí, které mají díky svým koloniím dlouholetou tradici imigrace a cizince tam potkáváte na každém kroku.
Počet cizinců na území ČR v letech 1994-2017 stoupl o 402 % na 524 tisíc... Podobným tempem rostl také počet přistěhovalců z mimoevropských, často i dost exotických, zemí. Nárůst imigrace z Afriky a Asie se počítá za sledované období v tisících procent. Růst počtu cizinců za poslední dekádu celkově činil 34 % (v sousedním Německu 33 %). Česko má přitom nejvyšší zaměstnanost cizinců ze zemí mimo EU (79 %). "Přijímáme mnoho převážně integrovatelných, pracujících migrantů, kteří s námi spolužijí bez větších problémů a kulturních třenic.” (Zdroj: Echo24)
V ČR žije přes 570 tisíc cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem - více než třetina z nich v Praze. Nejvíce je Ukrajinců, následují Slováci, Vietnamci a Rusové. Stále více cizinců do Česka míří také za vzděláním, za 15 let jich přibylo trojnásobně a na vysokých školách tvoří už 15 % všech studentů (na některých až čtvrtinu). Asi 16 % v tuzemsku žijících cizinců jsou podnikatelé s největším podílem Němců a Britů. V absolutních číslech u nás podniká nejvíce Vietnamců a Ukrajinců. (Zdroj: Aktuálně)
… a jaké je jejich pracovní uplatnění
Zhruba 15 % zaměstnanců v českých firmách tvoří cizinci. Na konci roku 2019 pracovalo v ČR přes 620 tisíc zahraničních pracovníků a za poslední desetiletí se jejich podíl na trhu práce téměř ztrojnásobil. Ve stavebnictví jejich podíl vzrostl ze 14 na 28 %. V oblasti ubytování, stravování a pohostinství představují asi čtvrtinu, v odvětví administrativních a podpůrných činností (sem spadají agentury práce) tvořili předloni cizinci přes polovinu zaměstnanců (v r. 2010 desetinu). Každý třetí cizinec pak pracoval na pomocných a nekvalifikovaných pozicích. (Zdroj: Česká televize)
Následující graf srovnává míru zaměstnanosti podle toho, zda jste rodilý občan (žlutá), původem z jiného státu unie (modrá) nebo ze zbytku světa (oranžová). U nás mezi tím není při nízké nezaměstnanosti prakticky rozdíl, zatímco v Belgii, Švédsku, Německu a Nizozemsku jsou rozdíly (v neprospěch imigrantů ze zemí mimo EU) největší. Buď si lépe vybíráme přistěhovalce a máme rozumnější imigrační politiku nebo je u nás nejmenší diskriminace migrantů na trhu práce.
…ve srovnání s našinci
V článku Mariana Kechlibara najdete jen o něco málo starší data OECD ukazující totéž ve formě přehledné mapy. Čím zelenější země, tím je zaměstnanost cizinců vyšší než u domácích a naopak. Rozdíly jsou obrovské a vypadá to, že Portugalsko, státy V4, Itálie a Irsko lákají hlavně cizince přijíždějící za prací, zatímco do Holandska a Skandinávie se stěhují spíše za štědrým sociálním systémem. Buďme tedy vděčni české imigrační a azylové politice minulých let, která i přes své nedostatky motivuje k relokaci převážně ty pracovité, vzdělané a kvalifikované. Pro podrobnější analýzu by samozřejmě bylo třeba odlišovat přistěhovalce podle země původu. Mapa je totiž vybarvena podle průměru, kde se všichni imigranti schovají v jednom pytli. A ty rozdíly jsou drastické. Např. v Německu je nezaměstnanost Maďarů a Rumunů na stejné úrovní jako domácích (5-6 %), zatímco u Afghánců, Somálců a Eritrejců na úrovni 38-48 %.
A do třetice graf OECD srovnávající zaměstnanost přistěhovalců jako klíčovou podmínku pro úspěšnou integraci. ČR je na druhém místě celkově a jako nejlepší v EU. Můžete namítnout, že to je jen díky tomu, že je u nás v rámci unie nejnižší nezaměstnanost a ta se prostě projeví u našinců i cizinců. Důležitější jsou proto ta červená čísla napravo, která udávají rozdíl mezi zaměstnaností cizinců a domácích - jsme pátí nejlepší v EU. Vysoký podíl nezaměstnaných migrantů na sociálních dávkách vykazuje Holandsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Německo, Francie a Belgie. Vedle nízké kriminality cizinců (o tom příště) je to další argument úspěšnosti integrace přistěhovalců v ČR.
Nejlepší země pro práci žen cizinek
Na základě rozsáhlého mezinárodního průzkumu InterNations vychází ČR jako nejlepší země pro práci žen cizinek. Spokojenost se svou prací uvedlo 83 % respondentek. V první desítce se z evropských zemí za námi umístily Norsko, Dánsko, Lucembursko, Nizozemí a Malta. ČR tak ukazuje cestu k rovnoprávnému postavení žen cizinek - i bez kvót a umělé regulace.
Jsme lákavou imigrační zemí, jen neopakujme chyby západní Evropy
Velká většina našich občanů nemá s individuální migrací kvalifikovaných osob žádný problém. Lidé jen odmítají, aby se za uprchlíky vydávali ilegálně pašovaní cizinci na člunech a v dodávkách a abychom si nemohli o naší migrační a azylové politice rozhodovat sami. Zůstaňme tedy u prověřované selektivní migrace a navažme na ni s integračními plány na úrovni našich měst - s ohledem na místní ekonomické potřeby a bezpečnostní rizika.
Možná jsem to v minulých letech neříkal dost nahlas, tak raději později než nikdy. Je třeba aktivnějšího přístupu ze strany městských zastupitelů jako našich zvolených zástupců, kteří by měli hlídat, abychom se vyhnuli imigračním chybám západní Evropy. Zatím prosazují své cíle spíš různí aktivisté vytvářející dojem, že bychom měli dohánět nějaké manko a za každou cenu zvyšovat počty přistěhovalců bez ohledu na to, odkud přicházejí a co umějí, a na finanční zátěž pro veřejné rozpočty.