Bude horko. Migrace se opět stává hořlavým tématem. Nevyhýbá se ani ČR a Brnu.

Vláda ČR přistoupila na migrační kvóty a navzdory nesouhlasu veřejnosti hlasovala pro migrační dohodu. Město Brno letos nebude využívat expaty pro ekonomickou diplomacii. Finanční prostředky v řádu milionů Kč věnuje mj. na volnočasové aktivity různých skupin cizinců bez kontroly jejich identity a kvalifikace. Za poslední měsíce se toho událo hodně a já se omlouvám za dočasné odmlčení. Všemu z výše uvedeného se budu postupně věnovat, v tomto vydání však má přednost nejaktuálnější dění v Evropě a jeho možné dopady na situaci u nás.

---

Francie

Začněme Francií, kde nešťastná smrt při policejním zákroku na ujíždějícího pachatele měla v minulých dnech za následek obrovskou vlnu pouličního násilí, rabování a útoků na policii v mnoha francouzských městech. Někomu to možná připomíná případ George Floyda v USA a následně vznik hnutí BLM. Na rozdíl od USA však tady nehraje dominantní roli otázka rasy. Následující mapky ukazují vývoj posledních 30 let, co se týče podílu muslimských jmen, které dostávají děti při narození.

V souvislosti s těmito událostmi, které už začínají v některých částech Francie připomínat občanskou válku, se Marian Kechlibar ohlíží za dobou, kdy psal svou sbírku dystopických povídek z budoucí Francie, a já na tu dobu vzpomínám také. Jako předseda Brnopolis a Brno Expat Centre jsem tenkrát čelil pohrdlivým poznámkám od politických neziskovek a migračních aktivistů, jak se můžu coby iniciátor brněnské péče o vysoce kvalifikované cizince stavět proti ilegální a masové migraci z Blízkého východu. Ne všichni vědí, jak málo tenkrát stačilo.

"Jestliže mohamedáni trvají na svatosti a nedotknutelnosti koránu, naši vlastní politici a aktivisté úplně stejně trvají na svatosti a nedotknutelnosti azylových dohod sepsaných v polovině 20. století, skrze něž se na náš kontinent neustále dostávají tisíce a tisíce dalších mladých mužů z nejproblémovějších částí světa, budoucí posily pro již existující žhářský a rabující dav."

"Bohužel jsme s nimi „zaseklí v jednom bruselském pokoji“. A současná vláda dává přednost tomu, aby v tom pokoji sklízela potlesk, před důslednou a tvrdou ochranou zájmů ještě nenarozených generací. Co na tom, jestli někdy za čtyřicet let bude hořet Praha nebo Brno. Tou dobou už budou dnešní vrcholní politici buď na odpočinku, nebo mrtví.

A do luxusních čtvrtí, do vil vyzdobených diplomy o vzorném evropanství a čestnými uznáními za příkladný humanismus, tam ten problém samozřejmě dorazí až jako na poslední místo. Ostatně i v Bruselu samotném se vrcholní politici mohou spolehnout na svoje ochranky – zatímco o pouhých pár kilometrů vedle se rozkládají čtvrti, které se už nedají nazvat Evropou."

Nizozemí

Ještě čerstvější je dění v Nizozemí, kde před pár dny padla vláda kvůli nedohodě na tématu migrace, resp. na omezení počtu těch, kteří mohou získat v Nizozemsku azyl. Pro nás může být poučné, z jakého důvodu migranti zůstavají v zemi i deset let po imigraci - od nejspodnější části sloupců práce, rodina, azyl, studium, jiné. Jak je vidět, získání azylu a slučování rodin jsou nejčastějšími důvody.

Podíl migrantů první generace na celé populaci aneb když se z koření stává hlavních chod.

Poučení pro ČR

Jak jsem tady už opakovaně dokládal, ČR měla víceméně správnou imigrační politiku (nedostatky té integrační jsem vždy kritizoval) a spokojenost expatů žijících a pracujících v ČR (např. s bezpečností a se vztahy s domácími) nás opakovaně stavěla na přední místa světových žebříčků. S rekordní migrační vlnou v posledním roce a s rezignací na některá pravidla se situace bohužel mění a v některých lokalitách už to naši občané nelibě nesou. To může mít dopad i na neproblémové a vysoce kvalifikované expaty. Zamysleme se nad slovy arabisty a pedagoga Petra Pelikána.

“Někteří migranti u nás při tranzitu uvíznou, většinou nedobrovolně, buď dočasně, někteří ale i natrvalo. A v poslední době je trend, že k nám přicházejí oklikou ze Západu. Doputují do Německa, získají tam poměrně rychle pobytový titul, jejich rodinný klan se na ně složí, dá jim nějaký základní kapitál a oni přicházejí sem. Ve statistikách se už ovšem neprojeví, protože to je pohyb uvnitř EU.”

“Vůbec nevíme, kolik migrantů a kam přichází. Čísla, se kterými operujeme, odrážejí jen ty, které se podařilo někde zaregistrovat. Třeba do Itálie zdaleka nepřijíždějí jen zachycené lodě do přístavů. Mnoho dalších vysazuje migranty nepozorovaně. Jeden důvod je, že Itálie už pro ně přestala být atraktivní destinací, je „vybydlená“. Znám osobně migranty, kteří Itálií prošli bez jakékoliv registrace, protože mířili dále a obávali se, že by se jim to kvůli tzv. Dublinskému procesu ztížilo. Někteří se pak v cílové zemi přihlásí úřadům, ale osobně znám i dost lidí, kteří cestovali s tím, že budou žít neevidovaní v cizinecké komunitě. Příbuzný má třeba v Paříži malou stavební firmu. Rád zaměstná synovce, protože za něj neplatí pojištění a daně. A kdo se ho bude ptát při malování bytu na doklady? Když potřebuje k lékaři, vezme si kartičku jiného člověka z komunity, který už pobyt má.”

“Všichni vědí, že označovat migranty jako uprchlíky] je nedotknutelná ideologická lež. Pokud bychom ji opustili, nestál by před námi problém, jak přerozdělit, nýbrž jak právně a technicky zajistit jejich deportace. Jsem přesvědčen, že by potom nebylo potřeba pokoušet se o kvadraturu kruhu, jíž je ochrana vnější schengenské hranice bez použití násilí. Místo toho by nastoupily kontroly uvnitř EU a důsledné dodržování právních předpisů, případně nepatrná změna některých z nich.”

“Je třeba důsledných pobytových kontrol… Kdyby se stal nelegální pobyt trestným činem a odmítnutí by zůstávali až do vyhoštění v detenci, rapidně by to okamžitě snížilo počty příchozích… Judikáty národních i evropských soudů ovšem tento postup neumožňují. Kdyby se to změnilo, mohl by nastat zásadní pozitivní obrat.”

Co čekat od současného vedení institucí EU?

Situaci u nás může radikálně zhoršit i nová migrační dohoda Evropské unie, které se budu věnovat v příštím vydání. Zatím doporučuji rozhovor Dana Kaisera s exšéfem německé kontrarozvědky.

"Pochybuji o tom, že by to politici mysleli vážně, že by masové přistěhovalectví do střední Evropy chtěli skutečně omezit... Jim už dávno nejde o ochranu uprchlíků..., jak ještě před deseti lety neustále tvrdili. Jejich skutečným motivem je vytvořit jinou společnost... Naprosto jistě ta opatření nepovedou k omezení migračního proudu do Evropy. Protože oni nic takového nechtějí."

"nedávat už žádné peníze nevládkám, které... nedělají nic menšího, než že z ideologických důvodů usnadňují pašeráctví lidí... Plány, které se teď projednávají na evropské úrovni, aspoň to na mě dělá ten dojem, jsou určené k ukolébání občanů, střední třídy, ve smyslu: Něco děláme, nemějte obavy."

"Jako právník konstatuji, že toto není žádná spiklenecká teorie, ale naléhavé podezření z páchání trestného činu. Část těch lidí přece otevřeně říká, že do roku 2050, nejpozději do roku 2100 chtějí, aby v Evropě už nebyli žádní bílí... Podle jejich představ to bude velmi pestrá společnost, ve které se rozpustí národy, rodiny a společenství, v níž je ovšem jedinec osamocený a snáz ovlivnitelný."

---

Tématům, které zmiňuji v úvodu, se budu věnovat v příštích vydáních, které můžete očekávat v nejbližších dnech. Zatím užívejte léta a mějte se hezky.